Plocha deskového výměníku tepla určuje jeho schopnost přenášet teplo mezi médii, což přímo ovlivňuje jeho výkon a efektivitu. Přesný výpočet teplosměnné plochy je proto klíčový při návrhu i provozu výměníků voda-voda. Naučíte se, jak postupovat krok za krokem, aby výsledný výpočet odpovídal reálným parametrům zařízení.
📝 Hlavní myšlenky
- Tepelný výkon výměníku se udává typicky v kW či kcal/h a je základem pro výpočet plochy.
- Součinitel prostupu tepla u deskových výměníků dosahuje 3 000 až 8 000 W/m²·K, pro voda/voda obvykle 6 000-7 500 W/m²·K.
- Střední logaritmická teplotní diference (LMTD) vyjadřuje efektivní teplotní rozdíl a závisí na zapojení výměníku.
- Plocha teplosměnné plochy se vypočítá jako A = Q / (k × LMTD), kde Q je tepelný výkon, k součinitel prostupu tepla a LMTD logaritmická teplotní diference.
- Provozní limity teploty se pohybují mezi -5 °C až 105 °C a tlakové ztráty desek jsou v rozmezí 10 až 50 kPa.
Jak spočítat teplosměnnou plochu deskového výměníku krok za krokem
Teplosměnnou plochu deskového výměníku vypočítáte podle vzorce A = Q / (k × LMTD), kde Q je tepelný výkon, k součinitel prostupu tepla a LMTD efektivní teplotní rozdíl mezi médii. Tento výpočet je nezbytný pro správné dimenzování výměníku a zajištění požadované účinnosti přenosu tepla.
Definice tepelných veličin pro výpočet
Tepelný výkon Q (v kW) představuje množství tepla, které výměník přenese za jednotku času. Součinitel prostupu tepla k (v rozmezí 3 000 až 8 000 W/m²·K) charakterizuje schopnost deskového výměníku přenášet teplo přes povrch mezi dvěma médii. LMTD (Logaritmický průměrný teplotní rozdíl, v °C) vyjadřuje efektivní teplotní rozdíl mezi vstupní a výstupní teplotou teplonosných kapalin, který určuje hnací sílu tepelné výměny. Pro výměník tepla voda-voda jsou teploty obou okruhů klíčové k výpočtu přesné hodnoty LMTD.
Výpočet plochy podle vzorce
Pro výpočet teplosměnné plochy A použijte vzorec:
A = Q / (k × LMTD)
kde
- A je požadovaná teplosměnná plocha v m²
- Q je tepelný výkon výměníku v kW
- k je součinitel prostupu tepla v W/m²·K
- LMTD je logaritmický průměr teplotního rozdílu v °C
Tento postup výpočtu teplosměnné plochy deskového výměníku tepla krok za krokem umožňuje přesně určit velikost plochy potřebné pro dosažení požadovaného výkonu. Čím vyšší je součinitel prostupu tepla, tím menší plochu výměník potřebuje, což ovlivňuje jeho rozměry i cenu.
- Výpočet plochy deskového výměníku správně vyžaduje přesné určení vstupních teplot a výkonu
- Součinitel prostupu tepla závisí na materiálu a konstrukci výměníku
- LMTD zohledňuje teplotní proměnlivost v průběhu výměny tepla
_“Přesný výpočet teplosměnné plochy je klíčový nejen pro efektivitu, ale i ekonomiku celého zařízení,“_ říká odborník na tepelné výměníky.
Pro správný výpočet plochy deskového výměníku tepla doporučuji používat ověřené metody výpočtu a případně online kalkulačky, které zjednodušují práci s LMTD a dalšími parametry.
Jak vypočítat logaritmickou střední teplotní diferenci (LMTD) pro různé konfigurace výměníku
Pro správný výpočet teplosměnné plochy deskového výměníku je nezbytné nejprve určit logaritmickou střední teplotní diferenci (LMTD). Hodnota LMTD závisí na konfiguraci zapojení výměníku, která ovlivňuje účinnost přenosu tepla. Níže najdete postup výpočtu LMTD pro různé typy zapojení – protiproudé, souproudé a křížové, doplněné o praktické příklady.
Výpočet LMTD pro protiproudé zapojení
Protiproudé zapojení je nejefektivnější konfigurací pro přenos tepla, protože teplota média na výstupu jednoho okruhu je blízká teplotě média na vstupu druhého. LMTD se vypočítá podle vzorce:
\[
LMTD = \frac{\Delta T_1 – \Delta T_2}{\ln\frac{\Delta T_1}{\Delta T_2}}
\]
kde
\[
\Delta T_1 = T_1 – T_4, \quad \Delta T_2 = T_2 – T_3
\]
Příklad s teplotami:
- T1 (vstup horké strany) = 90 °C
- T2 (výstup horké strany) = 70 °C
- T3 (vstup studené strany) = 30 °C
- T4 (výstup studené strany) = 50 °C
Výpočet:
\[
\Delta T_1 = 90 – 50 = 40\,°C, \quad \Delta T_2 = 70 – 30 = 40\,°C
\]
Protože \(\Delta T_1 = \Delta T_2\), LMTD = 40 °C.
Výpočet LMTD pro souproudé zapojení
Souproudé zapojení má nižší hodnotu LMTD, což znamená nižší účinnost přenosu tepla. Vzorec pro LMTD zůstává stejný, ale teplotní rozdíly se mění:
\[
\Delta T_1 = T_1 – T_2, \quad \Delta T_2 = T_4 – T_3
\]
Pro příklad s teplotami:
- T1 = 80 °C
- T2 = 60 °C
- T3 = 40 °C
- T4 = 20 °C
Výpočet:
\[
\Delta T_1 = 80 – 60 = 20\,°C, \quad \Delta T_2 = 20 – 40 = -20\,°C
\]
Protože teplotní rozdíl je záporný, použijeme absolutní hodnotu:
\[
LMTD = \frac{20 – 20}{\ln\frac{20}{20}} = 20\,°C
\]
Tabulka ukazuje srovnání LMTD u protiproudého a souproudého zapojení:
| Konfigurace | \(\Delta T_1\) (°C) | \(\Delta T_2\) (°C) | LMTD (°C) |
|---|---|---|---|
| Protiproudé | 40 | 40 | 40 |
| Souproudé | 20 | 20 | 20 |
Základní princip křížového zapojení
Křížové zapojení spočívá v průtoku médií kolmo na sebe, což komplikuje přesný výpočet LMTD. Obvykle se používá redukční faktor k úpravě výsledku získaného z LMTD pro protisměrné zapojení. Tento typ zapojení má nižší účinnost než protiproudý výměník, avšak vyšší než souproudý. Pro přesný výpočet teplosměnné plochy u křížového výměníku doporučuji využít korekční koeficienty podle výrobce.
Tip: Pro správný výpočet teplosměnné plochy u deskového výměníku tepla je klíčové přesně určit LMTD podle konfigurace zapojení. Častou chybou je použití stejného vzorce pro všechny typy zapojení bez korekce, což vede k nadhodnocení nebo podhodnocení výkonu výměníku.
Praktické tipy na výpočet plochy deskového výměníku tepla zahrnují správné měření vstupních a výstupních teplot a volbu odpovídajícího vzorce LMTD podle zapojení. To zabezpečí přesný výpočet výkonu výměníku a optimální návrh systému.
Jak zohlednit součinitel prostupu tepla a vliv materiálu desek
Součinitel prostupu tepla je klíčovým parametrem pro výpočet teplosměnné plochy deskového výměníku tepla. Tento koeficient vyjadřuje schopnost přenosu tepla mezi médii a přímo závisí na materiálu desek, ze kterých je výměník vyroben. Například nerezová ocel AISI 316, často používaná v deskových výměnících, má typický součinitel prostupu tepla v rozmezí 3 000 až 5 000 W/m²·K. Titan, díky své vyšší tepelně vodivosti a odolnosti proti korozi, může dosahovat hodnot až kolem 8 000 W/m²·K.
Dalším významným faktorem ovlivňujícím součinitel prostupu tepla je zanášení desek usazeninami nebo korozí. Zanášení snižuje účinnost deskového výměníku, protože vytváří tepelnou bariéru na povrchu desek a tím snižuje přenos tepla. V praxi to znamená, že při zanesených deskách je nutné navýšit teplosměnnou plochu, aby bylo dosaženo požadovaného výkonu. Pravidelná údržba a vhodný výběr materiálu desek tak přímo ovlivňují správný výpočet plochy deskového výměníku tepla.
Jak správně určit teplosměnnou plochu výměníku tepla
Pro správný výpočet plochy deskového výměníku je nezbytné znát přesnou hodnotu součinitele prostupu tepla, který zahrnuje vlivy materiálu a případného zanášení. Vzorec pro výpočet plochy A má tvar:
\[
A = \frac{Q}{U \times \Delta T_{lm}}
\]
kde Q je požadovaný výkon výměníku, U součinitel prostupu tepla a \(\Delta T_{lm}\) logaritmický střední rozdíl teplot.
| Materiál desek | Typický součinitel prostupu tepla U (W/m²·K) | Vliv zanášení |
|---|---|---|
| Nerezová ocel AISI 316 | 3 000-5 000 | Snížení až o 30 % |
| Titan | 6 000-8 000 | Menší náchylnost |
| Hliník (méně běžný) | 4 000-6 000 | Vyšší riziko koroze |
Tip: Při výpočtu deskového výměníku tepla voda-voda je důležité zohlednit i typ provozních podmínek a pravidelně kontrolovat stav desek, protože zanášení může způsobit podstatné snížení účinnosti deskového výměníku. To přímo ovlivní, jak spočítat výkon a plochu deskového výměníku tepla s potřebnou přesností.
Jak určit tepelný výkon a teplotní parametry potřebné pro výpočet
Pro správný výpočet plochy deskového výměníku tepla je nezbytné přesně stanovit tepelný výkon a teplotní parametry vstupních a výstupních médií. Tepelný výkon se obvykle vyjadřuje v kilowattech (kW) nebo kilokaloriích za hodinu (kcal/h) a představuje množství tepla, které výměník musí přenést. Hodnota výkonu závisí na konkrétním provozním režimu a požadavcích systému.
Základním předpokladem pro výpočet je správné zadání teplot ve správném pořadí, tzv. teplotní posloupnosti T1 > T2 > T3 > T4, kde:
- T1 je teplota horkého média na vstupu do výměníku,
- T2 je teplota horkého média na výstupu,
- T3 je teplota studeného média na vstupu,
- T4 je teplota studeného média na výstupu.
Toto pořadí umožňuje přesně určit teplotní spád a následně efektivitu přenosu tepla. Při výpočtu je také důležité zohlednit rozdíly mezi teplotami na jednotlivých stranách výměníku, které ovlivňují teplosměnnou plochu.
Jak spočítat výkon a plochu deskového výměníku tepla
Pro výpočet teplosměnné plochy výměníku se používá vztah, který kombinuje tepelný výkon, teplotní rozdíly a účinnost výměníku. Správné určení teplosměnné plochy výměníku tepla vám zajistí optimální dimenzování a efektivní provoz. Výpočet výkonu výměníku a teplosměnné plochy je proto základním krokem před návrhem nebo kontrolou zařízení.
- Tepelný výkon stanovte podle požadavků na přenos tepla v daném systému.
- Změřte nebo určete teploty T1 až T4 v souladu s teplotní posloupností.
- Zohledněte účinnost deskového výměníku, která ovlivňuje jeho skutečný přenos tepla.
- Použijte správnou metodu výpočtu teplosměnné plochy podle typu výměníku, například voda-voda.
Tip: Častou chybou je zaměnění teplot vstupu a výstupu, což vede k nesprávnému výpočtu plochy a špatnému dimenzování výměníku. Pro koho se to hodí? Tento postup je vhodný pro techniky a projektanty, kteří navrhují nebo ověřují výměníky tepla, ale ne pro laiky bez znalosti termodynamiky.
Jak vypočítat průtoky a tlakové ztráty v deskovém výměníku
Pro správný výpočet plochy deskového výměníku tepla je nezbytné nejprve určit průtok média a tlakové ztráty, které přímo ovlivňují dimenzování výměníku a jeho účinnost. Průtok se standardně udává v jednotkách m³/h (kubické metry za hodinu) nebo kg/s (kilogramy za sekundu), přičemž přepočet mezi nimi závisí na hustotě média. Hustota média (například voda s hustotou cca 1000 kg/m³) je klíčová pro přepočty a přesný výpočet výkonu výměníku.
Tlakové ztráty deskového výměníku tepla se obvykle pohybují v rozmezí 10 až 50 kPa, což je parametr důležitý pro návrh vhodného čerpadla a správné zapojení deskového výměníku. Vyšší tlakové ztráty znamenají vyšší nároky na cirkulaci média, což může ovlivnit provozní náklady.
Výpočet průtoků a tlakových ztrát – základní kroky
- Určete požadovaný průtok média v m³/h, například 2,5 m³/h pro vodu
- Přepočítejte průtok na kg/s pomocí hustoty média (kg/m³)
- Stanovte tlakové ztráty v rozmezí 10-50 kPa na základě konstrukce a provozních podmínek
- Zohledněte tlakové ztráty při výběru čerpadla a dimenzování výměníku
Tip: Pro rychlý výpočet lze využít dostupné nástroje, například výpočet deskového výměníku online, které usnadní určení správné teplosměnné plochy výměníku a jeho účinnosti.
Správné určení průtoků a tlakových ztrát je nezbytné pro přesný výpočet výkonu výměníku a následné stanovení teplosměnné plochy výměníku tepla voda-voda. Bez těchto údajů nelze efektivně spočítat plochu deskového výměníku a zajistit optimální provoz celého systému.
Dimenzování počtu a typu desek pro specifické aplikace
Materiál desek deskového výměníku volíte podle chemického složení a teploty média. Pro aplikace voda-voda je standardem nerezová ocel AISI 316 (1.4401), která nabízí vysokou korozní odolnost a splňuje hygienické normy. U médií obsahujících glykol nebo olej je vhodné použít desky z titanu nebo speciálních slitin, jež lépe snášejí chemické agresivní prostředí a teplotní výkyvy do 105 °C. Tloušťka desek se obvykle pohybuje mezi 0,25 a 0,8 mm, přičemž větší tloušťka a větší mezera mezi deskami se doporučuje při vyšší viskozitě média, například u olejů, aby se minimalizovaly tlakové ztráty.
Počet desek přímo ovlivňuje teplosměnnou plochu a tím i tepelný výkon výměníku. Zvýšení počtu desek zvětšuje plochu, což zvyšuje přenos tepla, ale zároveň roste i tlaková ztráta, která by neměla překročit 10 až 50 kPa v závislosti na typu desek a průtoku. Proto je nutné počet desek optimalizovat tak, aby byl zajištěn požadovaný tepelný výkon bez nadměrného zvýšení tlakových ztrát, které by mohly snížit efektivitu systému nebo vyžadovat silnější čerpadla.
- Materiál desek vybírejte podle chemického složení média a maximální provozní teploty do 105 °C.
- U médií s vyšší viskozitou (např. olej) volte desky s větší tloušťkou a mezerou mezi deskami pro snížení tlakových ztrát.
- Počet desek stanovte pomocí výpočtu tepelného výkonu Q a teplosměnné plochy A podle vzorce A = Q / (k * LMTD), kde k je součinitel prostupu tepla (typicky 6 000-7 500 W/m²·K pro voda-voda) a LMTD je logaritmická střední teplotní diference.
- Optimalizujte počet desek tak, aby rozdíl průtoků mezi primární a sekundární stranou nepřesáhl 10-15 %, což udržuje stabilní výkon výměníku.
Jak správně určit teplosměnnou plochu výměníku tepla
Teplosměnná plocha se vypočítá jako součin počtu desek, plochy jedné desky a korekčního faktoru účinnosti, který zohledňuje skutečné podmínky proudění a znečištění. Přesný výpočet začíná určením požadovaného tepelného výkonu Q (v kW), který se stanoví podle bilance Q = m Cp ΔT, kde m je hmotnostní průtok média (kg/s), Cp měrná tepelná kapacita (např. voda 4,182 kJ/kg·°C) a ΔT je teplotní rozdíl mezi vstupem a výstupem. Dále se vypočítá LMTD podle vstupních a výstupních teplot teplého a studeného okruhu s pořadím T1 > T2 > T3 > T4 a podmínkou T1 > T4. Nakonec se plocha A určí z rovnice A = Q / (k * LMTD), kde k je součinitel prostupu tepla přizpůsobený konkrétnímu typu výměníku a médiu.
- Vypočítejte tepelný výkon Q podle bilance tepla mezi médii.
- Určete LMTD podle teplot vstupů a výstupů v protiproudém zapojení, které zajišťuje maximální účinnost.
- Zvolte součinitel prostupu tepla k podle materiálu a média (např. 6 000-7 500 W/m²·K pro voda-voda).
- Spočítejte teplosměnnou plochu A = Q / (k * LMTD).
- Určete počet desek jako podíl celkové plochy A a plochy jedné desky, přičemž zvažte korekční faktor účinnosti (typicky 0,85-0,95).
Tip: Častou chybou je podcenění tlakových ztrát při zvyšování počtu desek, což vede k nutnosti instalace výkonnějších čerpadel a vyšším provozním nákladům. Proto je nezbytné při dimenzování zohlednit nejen teplosměnnou plochu, ale i hydraulické parametry.
Pro koho se to hodí: Tento postup je ideální pro návrh deskových výměníků v systémech voda-voda, solárních soustavách a průmyslových aplikacích s čistými médii. Pro koho NE: Není vhodný pro systémy s velmi agresivními nebo viskózními médii bez konzultace s výrobcem a odborníkem na materiály, kde je nutné použít speciální slitiny a upravené konstrukce.
Započítání rezervy plochy kvůli zanášení a čištění
Zanášení deskového výměníku snižuje součinitel prostupu tepla, což přímo ovlivňuje jeho účinnost. Při dlouhodobém provozu se na teplosměnné ploše usazují nečistoty, vodní kámen nebo biologické usazeniny, které omezují přenos tepla a zvyšují hydraulický odpor. Proto je nutné při výpočtu plochy deskového výměníku tepla započítat rezervu plochy, která zajistí dostatečný výkon i po určité době provozu.
Praktické tipy na výpočet plochy deskového výměníku tepla doporučují rezervu v rozsahu 0 až 15 % podle kvality vody a očekávané míry zanášení. U výměníků voda-voda, kde kvalita vody hraje zásadní roli, se obvykle volí rezerva kolem 10 %, ale při vyšším riziku zanášení je vhodné připočítat až 15 %. Rezerva plochy zohledňuje pokles součinitele prostupu tepla a udržuje požadovaný výkon výměníku během údržbových intervalů.
- Zvažte kvalitu vstupní vody a možné typy usazenin
- Započítejte rezervu plochy mezi 0 a 15 % podle rizika zanášení
- Plánujte pravidelné čištění pro zachování optimální účinnosti
- Sledujte pokles výkonu a upravujte intervaly údržby podle provozu
_“Pro správný výpočet teplosměnné plochy deskového výměníku je nezbytné zahrnout rezervu pro zanášení, která ochrání zařízení před předčasným poklesem výkonu,“_ uvádí technický expert na tepelné výměníky.
Tímto způsobem se vyhnete časté chybě podhodnocení plochy a zajistíte dlouhodobou spolehlivost a efektivitu deskového výměníku tepla.
Praktický příklad výpočtu plochy deskového výměníku tepla
Pro správný výpočet plochy deskového výměníku tepla je nezbytné vycházet z přesných parametrů a dodržet správný postup výpočtu teplosměnné plochy. Následující příklad ukazuje krok za krokem, jak se stanoví velikost výměníku pro systém voda-voda s daným tepelným výkonem, součinitelem prostupu tepla a logaritmickou teplotní diferencí (LMTD). Praktické tipy na výpočet plochy deskového výměníku tepla pomohou předejít častým chybám.
Zadání parametrů
Pro výpočet plochy deskového výměníku tepla je třeba znát tyto hodnoty: tepelný výkon Q = 100 kW, což představuje množství přenášeného tepla; součinitel prostupu tepla k = 7000 W/m²·K, který vyjadřuje schopnost výměníku předávat teplo; a teploty na vstupu a výstupu, které umožní vypočítat LMTD. Jako teplotní vstupy použijeme hodnoty 70 °C a 50 °C na jedné straně a 30 °C a 10 °C na straně druhé.
Výpočet LMTD
Logaritmická teplotní diference (LMTD) se spočítá podle vzorce, který zohledňuje rozdíly teplot na obou stranách výměníku. Pro naše hodnoty je rozdíl první strany ΔT1 = 70 – 30 = 40 °C a druhé strany ΔT2 = 50 – 10 = 40 °C. LMTD se vypočítá jako (ΔT1 – ΔT2) / ln(ΔT1/ΔT2), což při stejných rozdílech dává hodnotu 40 °C.
Výpočet plochy a započítání rezervy
Plocha teplosměnné plochy se vypočítá podle vzorce A = Q / (k × LMTD). Dosazením hodnot získáme A = 100 000 W / (7000 W/m²·K × 40 K) = 0,357 m². Pro zajištění dostatečné účinnosti a kompenzaci zanášení doporučuji přidat rezervu plochy 10 %, tedy konečná plocha činí přibližně 0,39 m².
- Stanovení parametrů – zadejte hodnoty výkonu, součinitele prostupu tepla a teplot
- Výpočet LMTD – spočítejte logaritmickou teplotní diferenci podle zadaných teplot
- Výpočet plochy – vypočítejte potřebnou plochu podle vzorce a přičtěte rezervu 10 %
Tip: Častou chybou je zanedbání rezervy plochy, která vede k poddimenzování výměníku a nižší účinnosti. Tento postup se hodí pro výměníky voda-voda, ale není vhodný pro výměníky s výrazně proměnnými průtoky nebo jinými médii.
Správný výpočet plochy deskového výměníku tepla významně ovlivňuje jeho účinnost a provozní spolehlivost. Dodržením uvedeného postupu a přidáním rezervy pro zanášení si zajistíte optimální tepelný přenos a dlouhou životnost zařízení.
Časté dotazy
Co je to teplosměnná plocha u deskového výměníku?
Teplosměnná plocha je celková plocha desek, přes kterou dochází k výměně tepla, měří se v m² a přímo ovlivňuje výkon výměníku.
Jak vypočítat logaritmickou střední teplotní diferenci (LMTD)?
LMTD se počítá podle vzorce LMTD = (ΔT1 – ΔT2) / ln(ΔT1/ΔT2), kde ΔT1 a ΔT2 jsou teplotní rozdíly na vstupu a výstupu výměníku.
Jaký je obvyklý rozsah součinitele prostupu tepla u deskových výměníků?
Součinitel prostupu tepla se pohybuje mezi 3 000 a 8 000 W/m²·K, pro aplikace voda/voda obvykle 6 000-7 500 W/m²·K.
Proč je důležité započítat rezervu plochy kvůli zanášení?
Zanášení snižuje účinnost přenosu tepla, proto se doporučuje rezerva plochy 0-15 %, aby se udržel výkon výměníku.
Jaké jsou typické tlakové ztráty v deskových výměnících?
Tlakové ztráty se pohybují mezi 10 a 50 kPa v závislosti na typu desek a proudění média.
Jak zvolit počet desek pro výměník na glykol?
Pro glykolové médium se volí odolnější materiály a počet desek se optimalizuje podle tepelného výkonu a viskozity média.
Jaký je rozdíl mezi protiproudým a souproudým zapojením výměníku?
Protiproudé zapojení umožňuje vyšší LMTD a účinnost přenosu tepla než souproudé zapojení.
Jak spočítat průtok média v deskovém výměníku?
Průtok se vyjadřuje objemově (m³/h) nebo hmotnostně (kg/s), přičemž je třeba znát hustotu média pro převod mezi jednotkami.
Jaký je praktický postup výpočtu plochy deskového výměníku?
Stanovte tepelný výkon Q, vypočítejte LMTD podle zapojení, určete součinitel prostupu tepla k a použijte vzorec A = Q / (k × LMTD).
Jak ovlivňují proměnlivé provozní podmínky návrh výměníku?
Dynamické změny průtoků a teplot vyžadují dimenzování s rezervou a případnou optimalizaci počtu desek pro stabilní výkon.
Jaký vliv má materiál desek na součinitel prostupu tepla u deskového výměníku?
Materiál desek ovlivňuje součinitel prostupu tepla především svou tepelnou vodivostí; například nerezová ocel má tepelnou vodivost kolem 16 W/m·K, zatímco měď přes 200 W/m·K, což výrazně ovlivňuje efektivitu výměny tepla.
Jak vypočítat tepelný výkon deskového výměníku tepla?
Tepelný výkon (Q) se vypočítá podle vzorce Q = U × A × ΔT_lm, kde U je součinitel prostupu tepla (W/m²·K), A je teplosměnná plocha (m²) a ΔT_lm je logaritmická střední teplotní diference (K).
